Jen před několika týdny žila česká společnost novelou tzv. pandemického zákona. Vláda jej nakonec prosadila proti vůli Senátu ČR, proti názoru jeho ústavně-právního výboru i proti názorům řady právníků. Upozorňovali jsme na to, že tato novela ukrajuje lidem další práva a svobody a je cestou k totalitě. Vláda na naše připomínky reagovala souhrnem argumentů ve prospěch novely.
Pojďme se na tyto argumenty podívat podrobněji:
Tvrzení vlády č. 1
Nouzový stav lze zavést bez odůvodnění. Mimořádná opatření podle pandemického zákona naopak musí odůvodnění obsahovat.
Realita:
Ústavní zákon o bezpečnosti České republiky obsahuje ustanovení čl. 6 odst. 1: „Nouzový stav se může vyhlásit jen s uvedením důvodů na určitou dobu a pro určité území. Současně s vyhlášením nouzového stavu musí vláda vymezit, která práva stanovená ve zvláštním zákoně a v jakém rozsahu se v souladu s Listinou základních práv a svobod omezují a které povinnosti a v jakém rozsahu se ukládají. Podrobnosti stanoví zákon.“
Nouzový stav tedy musí být odůvodněn a zásahy do práv a svobod lidí musí být činěny v souladu s Listinou. Soulad mimořádných opatření s Listinou však pandemický zákon nepožaduje.
Tvrzení vlády č. 2
Nouzový stav může vláda zavést bez jakékoliv kontroly, stav pandemické pohotovosti vyhlašuje Poslanecká sněmovna.
Realita:
Nouzový stav lze vyhlásit na dobu maximálně 30 dnů v situaci, kdy ho okolnosti odůvodňují (prodloužit ho lze jen se souhlasem Sněmovny). Stav pandemické pohotovosti je zaveden přímo pandemickým zákonem, bude trvat po celou dobu existence pandemického zákona bez časového omezení (dokud ho vláda nebo Sněmovna nezruší).
Tvrzení vlády č. 3
Pandemický zákon umožní omezovat naše životy méně, než lockdowny v nouzovém stavu.
Realita:
Nouzový stav neznamená lockdowny. Dopady krizových opatření na práva lidí jsou fakticky totožné jako dopady mimořádných opatření dle pandemického zákona. Novela pandemického zákona dále rozšířila možnosti vlády omezovat provozovny, školy, sportoviště a další součásti našeho života způsobem, který se rovná tzv. „lockdownům“ v nouzovém stavu.
Diskriminace neočkovaných, coby naprosté popření zásad demokracie, zde existovala na základě pandemického zákona. Nejvyšší správní soud ji sice označil za nezákonnou, ale novela pandemického zákona ji umožní zavést znovu – tentokrát „zákonně“.
Tvrzení vlády č. 4:
Proti karanténě uložené prostřednictvím SMS se lze bránit námitkami. Pokud o nich do tří dnů Krajská hygienická stanice nerozhodne, karanténa končí.
Realita:
Ve skutečnosti končí karanténa marným uplynutím 3 pracovních dnů od doručení námitek hygienické stanici. V praxi to bude znamenat, že karanténa, uložená jen na základě SMS, potrvá nejméně 3-4 pracovní dny. Po tak dlouhou dobu tedy bude omezena svoboda pohybu člověka (vč. dítěte), jedno ze základních práv garantovaných Listinou, bez jakékoliv možnosti obrany. Vláda rovněž zamlčuje, že ministerstvo zdravotnictví spolu s návrhem novely pandemického zákona nepředložila návrh vyhlášky MZ, která podmínky ukládání izolací a karantén upřesní – tím porušila své povinnosti dle jednacího řádu PSP a znemožnila poslancům posoudit dopady této zcela protiústavní novinky do práv a svobod občanů.
Tvrzení vlády č. 5:
Proti nouzovému stavu se lidé nemohou bránit. Mimořádná opatření lze účinně napadnout u Nejvyššího správního soudu, který rozhodne rychle.
Realita:
Vyjma dvou mimořádných opatření (dle pandemického zákona) žádné z nich nestihl Nejvyšší správní soud zrušit – pouze je označil za nezákonné. V té době už platila jiná opatření, prakticky totožná. Právní úprava nouzového stavu možnost obrany občanů naopak přímo upravuje.
Krizový zákon, na jehož základě jsou ukládány povinnosti při nouzovém stavu, obsahuje velice zásadní ustanovení § 31 odst. 4: „Plnění povinností uvedených v odstavci 3 může fyzická osoba odmítnout, pokud by jejich plněním ohrozila život nebo zdraví vlastní nebo jiných osob anebo pokud jsou povinnosti jí ukládané v rozporu se zákonem.“ Právo odmítnout plnění povinností, uložených během nouzového stavu, přitom potvrdilo například nedávné rozhodnutí Městského úřadu Benešov ze dne 18. 2. 2022.
Tvrzení vlády č. 6:
Novelu pandemického zákona potřebujeme, abychom mohli nadále chránit pacienty v nemocnicích a klienty v domovech pro seniory.
Realita:
Pandemický zákon neobsahuje žádné ustanovení týkající se zdravotnických zařízení a domovů důchodců, které by dosavadní právo neznalo. Novela pandemického zákona otázku zdravotnických zařízení a domovů pro seniory navíc neřeší vůbec. Naopak podstatně výrazněji omezuje provozovny podnikatelů, provoz sportovišť (včetně venkovních) a škol (včetně základních a středních) a školek.
Závěr
Co to znamená? Vláda občany podvedla, aby prosadila novelu zákona, která zásadním způsobem popírá principy demokratického právního státu. Dokonce se nestydí zneužít ukrajinské tragédie k tomu, aby v omezování našich práv pokračovala. Zatím to činí nenápadně – spolu se správcem národní domény .cz (zájmové sdružení právnických osob CZ.NIC) znepřístupnila několik webových portálů údajně z důvodu obrany „národní bezpečnosti“. Můžeme s obsahem těchto webů nesouhlasit, nesmíme jim ale upírat právo na zákonný postup. Místo něj je ale společnosti prezentován názor vlády, že v této extrémní situaci je nutné přijímat extrémní řešení. Není to pravda – ani nyní, dokonce ani ve válečném stavu, nesmíme rezignovat na vládu práva. A to se děje.
Zatím posledním příkladem arogance vlády je včerejší tweet ministra zdravotnictví Válka, v němž se chlubí tím, že lidem, hledajícím ochranu před válkou v Ukrajině, odpustí omezení vstupu do ČR zavedená v souvislosti s epidemií koronaviru SARS-CoV-2. Novela pandemického zákona neměla být nikdy přijata. A pokud byla, vláda měla povinnost již dávno zrušit stav pandemické pohotovosti, protože pro jeho trvání není žádný důvod. Místo toho pokračuje v likvidaci našich práv a svobod. A stejně jako se neštítila k tomu zneužít lživých informací v souvislosti s koronavirem SARS-CoV-2, neštítí se k tomu nyní zneužít ruské agrese v Ukrajině.
Budeme proti tomuto postupu nadále bojovat. Budeme dělat vše proto, aby vláda nezneužívala krizí k tomu, aby nás postupně připravila o naše práva a svobody a zavedla novou totalitu. Tentokrát bez použití brutální síly, tentokrát plíživě. Totalita je ale totalita.
Totalita – typ diktátorsky vedeného státu prosazující úplné ovládnutí všech oblastí společenského života prostřednictvím byrokratického aparátu a policejní moci, vedoucí k deformování individua až k jeho úplnému podrobení, popř. umlčení, např. doba komunistického režimu sovětského typu.
(Zdroj: ABZ slovník cizích slov)
