Parlament by měl hlasovat o novele zákonů upravujících činnost a financování České televize a Českého rozhlasu. A i když se veřejně diskutuje jen o změnách v poplatcích, nejde jen o ně. Návrh Ministerstva kultury například zavádí nový pojem „odpovědný přístup“. Ten přitom nijak nedefinuje, a tak se může snadno stát ideologickým nástrojem v rukách státní moci.
Novela představuje otevřený útok na objektivitu médií
Dosud opomíjenou součástí novely mediálních zákonů je nové ustanovení § 2 odst. 3 zákona o České televizi i o Českém rozhlasu. Právě § 2 v obou zákonech určuje hlavní úkoly veřejnoprávních médií, mezi nimiž stojí na prvním místě „poskytování objektivních, ověřených, ve svém celku vyvážených a všestranných informací pro svobodné vytváření názorů“.
Návrh z pera ministra kultury nově zavádí výkladová pravidla pro to, jak tyto úkoly veřejné služby chápat. Podle něj mají být tato ustanovení vykládána v souladu s principy univerzality, nezávislosti, kvality, rozmanitosti, odpovědného přístupu a inovace.
Právě pojem „odpovědného přístupu“ budí zcela důvodné obavy. Jedná se o termín čistě ideologický, který do zákona nepatří. Zavádí totiž nástroj, jímž lze požadavek objektivity, vyváženosti a všestrannosti kdykoliv omezit. Právě s odkazem na povinnost postupovat „odpovědně“. O jakou odpovědnost má jít? Odpovědnost za politiku EU? Za zájmy definované naší vládou? Nebo o odpovědnost za jedinou pravdu v boji proti “dezinformacím”, tedy v boji proti kritice?
Obavy přitom nerozptyluje ani důvodová zpráva k novele: „Uvedené zásady jsou v souladu s principy této veřejné služby, jejíž výklad může působit v praxi interpretační potíže. Bez těchto pravidel mohou být některá ustanovení zákona interpretována zavádějícím nebo formalistickým způsobem.“ I ministerstvo tedy přiznává, že cílem změny je v budoucnu umožnit prolomení základních obecných zásad veřejnoprávních médií.
Není složité dojít k závěru, že zásady univerzality, nezávislosti, rozmanitosti, kvality a inovace již v dnešních předpisech zakotveny jsou a není nutné je opakovat. Naprostou novinkou je zásada „odpovědného přístupu“. Jejím zavedením ztratí požadavky na objektivitu, vyváženost a všestrannost poskytování informací jakýkoliv smysl. Její zavedení jednoznačně otevře dveře k novodobé, zákonem posvěcené, cenzuře. A i když je ochrana před tendenčností veřejnoprávních médií složitá již dnes, novela ji může zcela vyloučit.
Nová koncepce poplatků překračuje meze ústavních práv
Novela zákona o rozhlasových a televizních poplatcích nově rozšiřuje okruh poplatníků na každého vlastníka zařízení, které umožňuje příjem vysílání bez ohledu na způsob jeho příjmu. Poplatníkem tak bude i majitel mobilního telefonu s přístupem k internetu.
V čem je problém? S uvedeným návrhem totiž úzce souvisí novela zákonů o ČT a ČRo, která rozšiřuje poskytování veřejné služby i na prostředí internetu. A právě této změny vláda zneužívá k rozšíření okruhu poplatníků (podle logiky: je-li veřejná služba na internetu, je potřeba za ni platit i tam). Jenže zapomíná na zcela klíčovou zásadu. A tou je existence skutečného veřejného zájmu na tom, aby lidé platili nikoliv za používání služby, ale za její dostupnost.
Povinnost hradit poplatky České televizi i rozhlasu totiž představuje zásah do ústavně zaručeného práva na ochranu vlastnictví. Již dnes totiž nutí platit poplatky i ty, kdo veřejnoprávní média nesledují. Už nyní tedy nejde o poplatek za používání služby, ale za její dostupnost. Tento zásah do ústavních práv byl historicky odůvodňován účelem veřejné služby v médiích. Tedy potřebou zajistit, aby určité omezené přírodní zdroje, v tomto případě kmitočty pro tzv. zemské (terestrické) vysílání, byly používány ve prospěch společnosti. Právě za to měli dosud lidé a firmy platit. Tato logika ale na internetu neplatí. Tam mohou své informace vysílat i přímo ministerstva a další orgány veřejné moci. Rozšíření vysílání na internet naprosto postrádá aspekt veřejného zájmu. Rozšíření povinnosti platit televizní a rozhlasový poplatek na každého, kdo má přístup k internetu, proto překračuje meze ústavního práva a podle našeho názoru bude v rozporu s čl. 4 odst. 1 a 4 Listiny základních práv a svobod.
Místo poplatků pro podnikatele zavádí vláda novou daň ze zaměstnance
Ještě zásadnější je nově upravená povinnost pro podnikatele. Ti mají platit již zcela bez ohledu na počet zařízení, prostě jen podle počtu zaměstnanců. Např. podnikatel, který má 6 až 19 zaměstnanců, má platit poplatek ve výši trojnásobku poplatku, podnikatel, který má 20 až 49 zaměstnacnů, bude platit poplatek ve výši sedminásobku poplatku atd. Zcela bez ohledu na to, že tito zaměstnanci již poplatek budou platit jako každý člověk s přístupem k internetu, i na to, zda ke své práci vysílání (nebo i jen internet) potřebují. Takový přístup nemá s ústavními principy České republiky společného vůbec nic a fakticky se rovná jakési nové dani ze zaměstnance. O tom, že jde o krok, který dál zvyšuje náklady zaměstnavatelů, a jde tedy zcela proti deklarované snaze vlády napravit historicky pokřivený pracovní trh, ani nemluvě.
Absurdnost úpravy pak jen podtrhuje povinnost podnikatelů hlásit ČT a ČRo aktuální počty zaměstnanců. Při porušení této povinnosti pak musí podnikatel zaplatit pokutu v podobě tzv. „přirážky k poplatku“. Místo snížení zbytečné administrativy pro podnikatele tak „pravicová“ vláda kráčí přesně opačným směrem.
Co dál?
Návrh novely mediálních předpisů otvírá i řadu dalších otázek. Nijak například neposiluje kontrolní pravomoci rad, natož pak jejich schopnost dosáhnout nápravy porušení zákonů či kodexů televize a rozhlasu, o nichž se dozví. Neobsahuje nic, co by mohlo zvýšit důvěru občanů v nezávislost České televize a Českého rozhlasu na politické reprezentaci. Bude-li novela nakonec schválena, považujeme za naprosto zásadní, aby poslanci nebo senátoři umožnili její přezkum u Ústavního soudu. Je jen otázkou, zda zejména noví členové této vrcholné soudní instance budou nadále respektovat a chránit hodnoty demokratického právního státu, nebo zaujmou „odpovědný přístup“. Navrhovaná novela je tak krokem zpět a vrací nás do doby, kdy veřejnoprávní média byla ideologickým nástrojem k ovlivňování a formování veřejného mínění nejen fakticky, ale i podle zákona.
Návrh novely najdete zde.
Moc děkujeme všem, kdo naši práci dosud podpořili a nadále podporují. Chcete nás také podpořit? Číslo našeho účtu je: 9128502/0800.
